6. Motopožehnání
Stejně jako v roce 2012, tak i tu letošní motorkářskou sezónu zahajujeme tímto motorkářským srazem konaným u Slapské přehrady.
Tato akce se nám v roce 2012 hodně líbila, proto jsme byli rádi, když jsme i letos dostali pozvání. Datum konání byl stanoven na sobotu 04.05.2013 a oproti loňskému roku bylo provedeno několik organizačních změn, přičemž tou nejpodstatnější byla změna místa konání. Sraz se již nekonal ve Staré Živohošti, nýbrž v JuniorCampu v obci Nová Živohošť.
Většina motorkářů z JustRide bikers se rozhodla že pojedou na motorkách a tak jsme již od rána netrpělivě přebíhali od okna k počítači a sledovali předpověď počasí. Brzy z rána sice svítilo sluníčko, ale čim více se blížila 11tá hodina, tím více se počasí kazilo. Nakonec jsme byli nuceni plánovaný odjezd odložit o celých 150 minut, ale odjeli jsme a to bylo to hlavní. Ze Želének vyjíždělo celkem 8 strojů a jmenovitě to byli Dědek, Doktor s Katkou, Aluna, Toša, Paštika, Křupíno, Květák a Honza.
První plánovaná zastávka byla v Litoměřicích, kde se k nám přidala Lucka, pro kterou to byla první podobná akce. Dále bylo v plánu zastavit se v obci Řiťka nedaleko Prahy a pořidit tam společnou fotografii do naší galerie měst a obcí s úsměvným názvem.
Cesta probíhala v pohodě, a i když počasí nebylo absolutně dokonalé, tak nejdůležitější bylo že nepršelo. Do Živohošti jsme dorazili krátce po 17té hodině. Hned u vchodu nás uvítal zbytek členů JustRide (Vráťa, Jula, Roman a Tonda), kteří jeli jako předvoj osobním automobilem a připravili půdu pro náš velkolepý příjezd. Hned jsme se ubytovali a vyrazili na večeři. Celé prostředí bylo v porovnání s loňským rokem o dost horší. Již se nebydlelo na pokoji s vlastním sociálním zařízením, ale na chatičkách, které si většina z nás pamatuje z dob dětských táborů a sociální zařízení bylo společné pro celý kemp. V jídelně byly sedadla i stoly přišroubovány k podlaze, což způsobovalo menší problémy prostorě výraznějším motorkářům při usedání ke stolu / při vstávání od stolu.
V průběhu večera se uskutečnilo několik soutěží, nicnémě vzhledem k vysoké hlučnosti na hlavním sále jsme se po druhé večeri plynule přesunuli do jiné přilehlé restaurace, kde již byl větší klid a kde jsem si zábavu mohli vytvářet podle sebe. Kolem půlnoci se první z nás začali postupně trousit do svých postelí, jen několik málo jedinců (u kterých jsme na to již zvyklí) vydrželo pařit až do absolutního konce. Ačkoliv něco málo alkoholu jsme v průběhu večera zkonzumovali, tak to nebyla žádná divočina. Přeci jen druhý den ráno jsme jeli zpátky na sever a zbytkový alkohol umí být pěkně zákeřný.
V neděli jsme se postupně sešli u snídaně, a před 11tou hodinou jsme již odjíždeli. Cestou jsme se ještě zastavili na oběd v Hýskově u Berouna, kde dělají snad ty nejlepší steaky a pak jsme jeli přímou cestou domů. Toša, Aluna a Paštika se od hlavní skupiny oddělili už v Hýskově, a ostatní spolu jeli až do Loun. Cesta zpátky probíhala také více-méně bez problémů, jen v úplném závěru nastala situace, která bude znít téměř neuvěřitelně a to ... dědek dostal od policie ČR pokutu za RYCHLOU JÍZDU. Asi už se nemohl dočkat kafíčka a bábovky, kterou měl doma připravenou a proto v obci Hrobčice již neudržel kovaříky ve svém DragStaru na uzdě a proletěl touto vesničkou rychlostí 63 km / hod, což ho stálo pokutu 200,- Kč a ponaučení pro příště.
Pozitivní na celé této akci bylo jídlo, kterého bylo chutné a byl ho dostatek. Slabší stránkou bylo již zmíněné ubytování a také hudební doprovod, který absolutně znemožňoval jakoukoliv komunikaci, protože bez nadsázky nebylo slyšet vlastního slova.
Doplnění
Ještě bych rád doplnil informaci, že pořadatel této akce Petr Vocetka nás několik málo dní po ukončení akce kontaktoval s informací, že v ceně byl započítán ještě nedělní oběd a když jsme odjeli dříve, tak že by nám rád vrátil přeplatek (peníze za oběd, který jsme vynechali). Něco takového určitě není běžné a každý rok se mi potvrdí, že motorkáři jsou úplně jiná sorta lidí, kteří tak nějak více drží při sobě. Tímto bych rád Petrovi za všechno moc poděkoval a velice si tohoto jeho přístupu vážím.