MotoDovolená s Luckou 2015

Dovolená s Luckou v sedle motorky. Úžasných 6 dní cestování po krásách Šumavy.

Stejně jako v loňském roce, i letos jsme se s Luckou jednomyslně shodli na tom, že svoji letní dovolenou projezdíme na motorce. A jelikož se stále ještě seznamujeme s nově koupenou Yamahou XJR 1300 a vycestování za hranice České republiky by se nemuselo vyplatit, rozhodli jsme se pro Šumavu.

Dva měsíce před plánovaným odjezdem jsem se poohlédl po slevových portálech, zda-li někdo nenabízí zlevněné ubytování v námi vybrané oblasti a během 14ti dnů jsme měli zajištěné ubytování. Den před odjezdem jsme se tedy zabalili do 20ti litrových textilních vaků, jen tak orientačně jsme zmapovali cestu a vybrali několik málo míst, které bychom chtěli vidět.

1. den

V pondělí 10.08.2015 jsme se ráno v klidu nasnídali, rozvezli jsme domácí zvířectvo a kolem půl desáté odstartovali. Sluníčko svítilo a teplota se pohybovala kolem 35°C. První plánovaná zastávka byla Hájenka v Kersku. Dorazili jsme těsně před otevřením, proto jsme udělali první foto a vrhli se na chlazené pití a k obědu jsme si samozřejmě museli dát kance na šípkové omáčce ... nebo se zelím?

Druhým plánovaným bodem naší cesty byl Geografický střed ČR v obci Číhošť. Cestu nám mírně komplikovaly rekonstrukce a uzavírky (kdy objízdná trasa je značena jen do první křižovatky a pak děj se vůle boží), ale vždy se naštěstí našla dobrá duše, která nás navedla na správnou cestu.

Poté jsme se vydali přímou cestou do Nového města na Moravě, kde jsme nedaleko měli zajištěné ubytování. Cestou jsme ještě zastavili v obci Pohled (bohužel, žádný pohled zde neprodávali) a u soch Draka a Koně od Michala Olšiaka.

2. den

Hlavním cílem dnešního dne byl přesun do Plané nad Lužnicí, kde jsme v Penzionu Na Černé měli zajištěný nocleh na 2 noci. Cestou se nám ještě podařilo ukořistit několik dalších soch Michala Olšiaka, ale protože jejich nalezení není zrovna nejjednodušší a vysoké teploty byly únavné nejen pro nás, ale i pro motorku, krátce po poledni jsme vyrazili rychlejším tempem směr Tábor.

Ubytování bylo velmi luxusní. Měli jsme připravený apartmán, kterému dominovalo obrovské okno s výhledem na Lužnici. A i vstřícnost provozovatelů byla velmi milá, protože nám např. umožnili zaparkovat motorku v garáži hned vedle jejich Harley Davidson. Pokud by jste tedy někdo hledal ubytování, tak mohu vřele doporučit.

3. den

Protože se mi předchozí den (nejspíše únavou materiálu) roztrhly rukavice, prvním dnešním úkolem bylo v Táboře najít prodejnu s motovybavením. Ani to nedalo moc práci a zanedloho jsme se mohli vydat na prohlídku asi 60 km vzdáleného města Pelhřimov. Po občerstvení a prohlídce místní městské šatlavy jsme vyrazili do muzea kuriozit. Moc jsem od toho neočekával, ale překvapivě jsem se dobře bavil. Kromě spousty vtipných zbytečností je zde k vidění i několik poměrně zajímavých věcí (nejmenší kolo, nejmenší noviny, nejmenší papírový parník, největší slepičí či pstroší vejce, apod.). Samotné muzeum je rozděleno do dvou budov, přičemž druhá budova je věnována především výtvorům ze sirek. A upřimně řečeno, klobouk dolu před autory těch výtvorů.

4. den

Ráno jsme se zabalili, rozloučili se s paní správcovou a vydali se na další cestu. Cestou jsme ještě navštívili Zámek Červená lhota a také zámek v centru Jindřichova Hradce. Následně s mezipřistáním v Českých Budějovicích na oběd, jsme pokračovali rovnou do Vimperka, kde jsme měli zajištěné ubytování v Hotelu Terasa (také na 2 noci). Teplota v průběhu celého dne opět atakovala 40°C, proto jsme se nemohli dočkat chladného pěnivého moku.

Večer jsme si ještě v klidu prošli centrum města, které se místy podobalo ústecké čtvrti Předlice a také zámek, který sice již měl být 90 minut po zavíračce, ale brána na nádvoří byla otevřená. Večer jsme si ještě zašli zahrát bowling, což se později ukázalo jako velká chyba.

5. den

Ranní probuzení bylo poněkud bolestivější, protože bowling z předchozí dne nás totálně zničil (a značně omezil naši pohyblivost po celý zbytek dovolené). Brašny pro tentokrát opět mohli zůstat v penzionu, a my jsme se vydali podívat na zámek v Hluboké nad Vltavou. Pak jsme přejeli do Třeboně, kde jsme v řízkové restauraci Kopretina poobědvali a zajeli se podívat na Schwarzenberskou hrobku, která byla asi tím nejlepším, co jsme během tohoto týdne viděli.

Cestou do Vimperka nás ještě zaujala zřízenina hradu a kláštera v Kuklově, kde (jak jsme se později dozvěděli) žil poustevník Erazim, který žil pouze ve společnosti ochočené laně a byl oblíbeným duchovním rádcem vesničanů z širokého okolí.

6. den

Dnešní etapa byla nejdelší z celého uplynulého týdne. Přes Kvildu a Onen svět jsme pomalu ale jiště směřovali zpátky na sever. V Klatovech jsme jen tak lehce poobědvali a vydali na zámek Žinkovy, který znám z dob svého dětství. Shodou náhod zde zrovna Veteran Car Club Plzeň pořádal "Memoriál F. A. Elstnera" a tak jsme se mohli pokochat krásnými historickými automobily a motocykly.

Cestou se nám ještě podařilo najít Býka - další ze soch Michala Olšiaka, pak jsme udělali krátkou zastávku nedaleko Plzně u Lukyho, který pomalu finišuje s rekonstrukcí domu a krátce před setměním jsme již byli doma.

Závěrem

Dovolená byla jedním slovem úžasná. Najezdili jsme 1428 km a i ty nejhorší silnice na Šumavě byly 2x lepší než-li ty nejlepší silnice v Severních Čechách. Denní teplota se pohybovala vysoko nad běžným průměrem, ale ani to nám nic neubíralo na elánu a nadšení. Motorka bez problémů šlapala a během celé dovolené se neobjevil jediný mráček (doslova). Škoda jen, že všechno má svůj konec, a tak nezbývá než-li se těšít na příští rok.