7. Motopožehnání

Autor:	Jan Půlkrábek
Datum:	23.06.2014

---

Sdílejte s přáteli

Reportáž z nětrpělivě očekávané a velmi oblíbené motorkářské akce u Slapské přehrady, kterou obvykle zahajujeme motorkářskou sezónu

Již v únoru se k nám dostali kusé informace o tom, že Petr Vocetka pro letošní MotoPožehnání připravil několik změn. Loňský ročník nebyl zrovna moc povedený (především pak úroveň ubytování se výrazně propadla), proto jsme netrpělivě očekávali vydání oficiálních informací.

První květnový den, hned poté co nás naše drahé polovičky políbili pod rozkvetlou třešní, jsme se na stránkách motosrazy.com dočetli, že "MotoPožehnání" se znovu vrací do rekreačního střediska Stará Živohošť, což je záruka kvalitního obytování, útulného pokojíčku a čistého sociálního zařízení. Nahlásili jsme počet členů Just Ride Biker, kteří se budou účastnit, pan pokladník ulevil společné klubové pokladničce a uhradil účestnický poplatek, a těšili jsme na super akci.

V sobotu 10.05.2014 v dopoledních hodinách se první skupina (Děděk, Zindulka, Bandaska, s Miluškou, Pačes, Paštika, Toša a Pulčar) vydala na cestu. Cestou se zastavili (již tradičně) v Hýskově na stejk, počkali na Lukyho který jel z Plzně, a kolem 18té hodiny dorazili do Živohošti. Druhá skupinka (Křupíno s Luckou, Doktor s Katkou a Aluna s Evou) si dali sraz v Teplicích u ZŠ Buzulucká, společně jsme posadili malou Evičku do autobusu (směr škola v přírodě) a vydali se přímou čarou do Živohoště. Cestou jsme sice párkrát (ne)odbočili na správné křižovatce, ale nakonec nás Aluna se svým "neomylným" navigátorem Evčou dovedli do cíle ... a to dokonce jen 30 minut po první skupině.

Samotná akce neměla chybu ... k tanci a poslechu hrála rocková skupina Sekec, jejíž vystoupení rozproudilo atmosféru a dokázali bavit společnost hodně dlouho do noci. V průběhu večera se opět konalo několik zábavných soutěží, kterých se účastnili vybraní jedinci a myslím že každý z nich důstojně reprezentoval Just Ride (vždy jsme měli alespoň jednoho zástupce mezi prvními třemi výherci). v brzkých ranních hodinách nás zaujalo velké šplouchnutí doporovázené jekotem a spoustou sprostých slov ... to Kotleta (z partnerského spolku "Sdružení Přátel Jedné Stopy Piraňa Teplice") dostal nápad se vykoupat v bazénu, a to i přesto že se teplota pohybovala kolem 10° Celsia.

Následující den po snídani jsme se vydali na cestu zpátky na sever. Cestou jsme se ještě zastavili v Nižbornu ve výletní restauraci Zastávka kterou provozuje Tomáš Hanák. Nižborn není nijak velké město, proto najít tuto restauraci nebyl problém (zvláště pak když se nachází u jediného nádraží). Tomáš Hanák patří k asi nejcharismatičtějším hercům, proto nás velmi mile potěšilo, když jsme ho zahlédli nedaleko od nás. Po chvilce ostychu se Křupíno vydal požádat pana Hanáka o společnou fotografii. Jaké bylo velké překvapení, když pan Hanák prohlásil "že ho to všechno už sere" a několik dalších vět v podobném smyslu. Následně se sice omluvil, pokusil se nám vysvětlit že má rád své soukromí a vyfotil se s celou skupinou, ale hořká příchuť přeci jen zůstala. Sám za sebe mohu říct, že Zastávka - výletní restaurace je sice hezká a výborně tam vaří, ale největším lákadlem je přeci jen pan Tomáš Hanák (ať už se mu to líbí nebo ne).

Domů jsme dorazili v odpoledních hodinách, příjemně unaveni a plni zážitků na které jen tak nezapomeneme.