MotoPrase 2014
Pátý ročník legendární akce, kterou pořadají Just Ride Bikers pro své přátele a kamarády.
Začaly se blížit letní prázdniny a to pro Just Ride Bikers a všechny rodinné členy, kamarády a příznivce znamená období dobrého jídla a pití. Jinými slovy, blížila se akce MotoPrase 2014.
Organizaci již máme celkem zmáknutou, proto vše probíhalo ve zrychleném tempu. Termín konání byl vybrán 21.6.2014 až 22.6.2014 a protože jsme chtěli trochu změnu (a také jsme Tomášovi, u kterého se konaly všechny předchozí ročníky, chtěli trochu ulevit), domluvili jsme s Michalem, že se vše bude konat u něho na pile.
V sobotu dopoledne jsme se začínali pomalu sjíždět ve Vrchoslavi a začínali jsme přípravy. Narazit sud piva, připravit gril, napíchnout prasátko, apod. Počasí nebylo úplně ideální, ale dokud neprší, je to v pohodě. Bohužel, v zápětí se vyskytla první komplikace v podobě nefunkční pípy. Hned jak jsme ji opět zprovoznili, tak se porouchal gril s prasátkem, který se přestal točit. V tomto nám pomohl Michal, pro kterého není nic problém a podobně jako MacGyver dokáže jen s jednou zápalkou a měděným drátkem opravit i jaderný reaktor.
Říká se, že neštěstí chodí ve třech, tak jsme s napětím očekávali třetí (a doufejme že poslední katastrofu). Naštěstí, nic další se nám již nestalo a celý večer probíhal úplně v pohodě. Nemalý podíl na klidném průběhu měl Michal s Káťou, kteří nám ve všem vyšli vstříc. Kdo chtěl, mohl si jít nachytat pstruhy, pak jsme si zahráli několik zápasů v nohejbalu a mezitím vším se grilovalo prasátko.
Za zmínku také stojí kulturní vložka, o kterou se postaral Aleš (jako exemplární trest za to, že na velkou poradu dorazil o několik hodin později). Během večera měl odrecitovat básničku a protože to byl opravdový skvost, nemůžu jinak než-li zde uvést její doslovný přepis:
jezdit na něm, to je boj,
sem tam se něco pokazí,
radost z jízdy nezkazí.
je to spíše taková hračka.
Jezdí sice velký prd,
také ho nesmí řídit žádný zmrd.
sem tam se něco zmrví,
většinou vše dobře dopadne,
však to nebude poprví.
Honda to je pěkný shit.
Fichtl uchvátí Jamese Bonda,
když vidím Hondu, chce se mi blýt.
I přestože se tyto verše otírají o krásné, spolehlivé a výkonné japonské stroje značky Honda, nemůžeme upřít velmi procítěné podání a láskyplnou recitaci v podání umělce Aleše Vondráčka.
Zbytek večera (až do brzkých ranních hodin) jsme pak už jen jedli a pili. Někdo se jel vyspat domů, někdo zůstal až do ráno, kdy jsme po probuzení společně všechno uvedli do původního stavu a vyrazili domů.
Velký dík určitě patří Michalovi a Kátě, kteří nám poskytli prostory, veškerou techniku, spoustu dřeva a vše ostatní. Jinými slovy ... starali se o nás jako o vlastní. Děkujeme Vám.