Bufones de Pría
Přírodní fenomén vápencových komínů, kde při nárazu vln uniká voda a vzduch, doplněný dramatickými útesy a malými plážemi.
Cueva de Altamira je pravěká jeskyně ležící v regionu Kantábrie na severu Španělska, nedaleko města Santillana del Mar. Jeskyně je proslulá svými bohatě malovanými stěnami a stropem, na kterých převažují postavy zvířat – především bizoni, koně a jeleni – ale také otisky rukou a abstraktní znaky.
Objevena byla v roce 1868 lovcem Modestem Cubillasem a později studována archeologem Marcelinem Sanzem de Sautuolou, který přišel na malby v roce 1879. Jeho názor o pravěkém původu maleb byl tehdy zpočátku odmítán, avšak vědecká komunita ho později uznala.
Jeskynní malby pocházejí převážně z období vrcholného paleolitu – od solutrejských až po magdalénienské kultury. Strop hlavní komory, známé jako „Síň polychromů“, je pokryt malbami vytvářenými kombinací rytin a barev (černé, červené a někdy fialové pigmenty), přičemž umělci využívali přirozené kontury skal pro trojrozměrný efekt.
Jeskyně je součástí širšího souboru 18 paleolitických lokalit severního Španělska, které byly v roce 2008 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO pod názvem *Cueva de Altamira a umění paleolitu severního Španělska. Díky hloubce galerií a izolaci od vnějších vlivů je malířství Altamiry výjimečně dobře zachováno.
Aby se minimalizovalo poškození originálních maleb (např. vlivem CO₂ a vlhkosti od návštěvníků), je přístup do jeskyně velmi omezený. Pro veřejnost je však k dispozici velmi přesná replika jeskyně – tzv. “Neocueva” – v návštěvnickém centru Altamira, kde lze malby obdivovat bez rizika újmy pro originál.
Jeskyně Altamira není jen ukázkou pravěké dovednosti v umění, ale také dokumentem technik, zvyklostí a symbolického myšlení raných lidí. Řídce přítomné abstraktní znaky („hřibovité“, „hůlovité“, žebříčkové) naznačují kulturu s propracovanou vizuální komunikací, jejíž význam stále zůstává záhadou.
Zatím sem nikdo nevložit žádný komentář s hodnocením
Přírodní fenomén vápencových komínů, kde při nárazu vln uniká voda a vzduch, doplněný dramatickými útesy a malými plážemi.
Skalnatý ostrovek s kaplí sv. Jana, propojený úzkou stezkou a 241 schody, s historickými hroby, tradicemi a dramatickými výhledy na pobřeží Biscay.
Zbytky římských zlatých dolů tvoří dramatickou krajinu s charakteristickými erozními tvary a složitým systémem vodních kanálů.
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvy.