Vyšehrad - Bazilika sv. Petra a Pavla

«

obrázek 1 / 4

Vyšehrad - Bazilika sv. Petra a Pavla

obrázek 2 / 4

Vyšehrad - Bazilika sv. Petra a Pavla

obrázek 3 / 4

Vyšehrad - Bazilika sv. Petra a Pavla

»

Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě je starobylou kapitulní a farní bazilikou, založenou v letech 1070–1080 knížetem Vratislavem II., prvním českým králem, podle vzoru římské baziliky sv. Petra a Pavla. Tento akt zakládá Vyšehrad jako svébytné centrum, nezávislé na pražské biskupské mocnosti, což se odrazilo i ve jmenování kapituly přímo podřízené papeži.

Původní románská stavba byla těžce poškozena požárem v roce 1249, po němž byla přestavěna v gotickém stylu. Za vlády Karla IV. v roce 1369 získala kostel své vrcholně gotické rysy – trojlodní dispozici s bočními kaplemi a předsíní, čímž se stala jednou z nejvýznamnějších sakrálních staveb své doby.

Na počátku 18. století proběhla výrazná barokní přestavba podle návrhů Giovanna Santiniho a vedení Františka Maxmiliána Kaňky, která pozměnila především presbytář a interiérové prvky.

Současná novogotická podoba baziliky vznikla v letech 1885–1903 pod vedením architekta Josefa Mockera, který navrhl vnitřní dispozici a výzdobu, a Františka Mikše, jenž dovedl projekt k završení speciálně navrženými pseudogotickými věžemi.

Exteriér kostela je impozantní: dvojice 58 m vysokých věží, které tvoří dominantu Vyšehradu, viditelnou z daleka, dekoruje masivní portál s reliéfem Posledního soudu od sochaře Štěpána Zálešáka (1901). Na štítu se nachází sochy světců Petra a Pavla spolu s anděly a Ježíšem. Věžní jehlice jsou duté, lehce filigránové, svým vzhledem připomínající květy kaštanů rostoucích v areálu.

Vnitřní výzdoba baziliky je bohatě kombinací novogotického, secesního i barokního umění. Dominují ornamentální a figurální fresky akademických malířů Františka Urbana a Marie Urbanové-Zahradnické, inspirované Alfonsem Muchou. Interiér připomíná lesní tajemství – stropní klenby jsou tmavě zelené, zdobné motivy rostlin a dřevěné lavice s dubovými listy vytvářejí dojem živého prostoru.

Součástí výzdoby jsou i cenné umělecké i historické objekty: hlavní oltář s postavami sv. Petra, Pavla, Cyrila a Metoděje je dřevořezbou Josefa Hrubeše podle návrhu Mockera. Secesní boční oltář vyřezal Jan Kastner. V jedné z kaplí je gotický deskový obraz Panny Marie Vyšehradské, tzv. "Dešťová", z poloviny 14. století, jeden z nejstarších dochovaných středověkých obrazů v Čechách, kdysi uctívaný při žádostech o déšť.

V krypte pod kostelem, části původního románského základu, byly pohřbeni vratislav II. a další Přemyslovci, i když hmotné pozůstatky nebyly během archeologických výzkumů nalezeny.

V areálu baziliky se nachází Vyšehradský hřbitov, národní pohřebiště mnoha významných Čechů, jako byli skladatel Antonín Dvořák, spisovatel Karel Čapek či malíř Alfons Mucha. Kostel jako součást Vyšehradu je cennou kulturní dominantu.

V roce 2003 byl kostel povýšen papežem Janem Pavlem II. na titul Basilica minor. Tradice a význam tohoto místa přesahují pouhou architekturu – vyprávějí o prestiži starobylé české státnosti i církevní autonomie.

Typ:

Církevní památka

Adresa:

Praha
Česko

Dostupnost:

Cíl se nachází ve vzdálenosti do 500 metrů od zákazu vjezdu.

GPS:

50.0644239N, 14.4178456E

my_location Navigovat

Komentáře a hodnocení