Dovolená - Jižní Morava

První společná dovolená JustRide, jejímž hlavním cílem bylo náhodné putování a poznávání krás jižní moravy.

Myšlenku o společné dovolené strávené v sedle motorky, kdy nebude nic definitivně domluvené ani naplánované měl Křupíno s Doktorem v hlavě již loňský rok, ale okolnosti tomu chtěly, aby se vše uskutečnilo až v roce 2012. Ačkoliv nějaké drobné přípravy před odjezdem samozřejmě probíhaly (především rozložení kempů v okolí plánovaných zastávek, přibližný plán trasy, seznam míst které by bylo zajímavé navštívit), tak nic jsme neměli domluvené, zamluvené ani objednané, nebylo jasné kam který večer složíme hlavu a dokonce jsme ani do poslední chvíle nevěděli, kdo všechno vlastně pojede.

1. den

Sraz byl v Teplicích 01.08.2012 v 08:00 hodin u obchodního domu Interspar. Nakonec jsme se sešli v celkovém počtu 5ti účastníků a to Dědek, Doktor, Křupíno, Aluna a Toša. Po doplnění pohonných hmot jsme vyrazili na cestu pod vedením Tošy (což se postupem času ukázalo jako geniální volba). První den, kdy jsme ještě byli plní sil a iluzí jsme měli v plánu urazit co nejvíce kilometrů a ubytovat se někde v okolí Olomouce a nebo dokonce Vsetína. Trasa probíhala sice v plném provozu a s drobnými poklesky, jako např. že křupíno (následován policejním autem) projel v Hradci křižovatku na červenou, nebo že pan doktor málem sestřelil dědka poté, co byl okouzlen hasičským vozidlem ... jako by ho snad nikdy neviděl :D ale jinak vše bez komplikací.

Přibližně v 17:30 hodin jsme již parkovali v kempu DEŠNÁ, který byl jako první volba. Ačkoliv tento kemp na internetových stránkách vypadá velice hezky, tak realita je o poznání horší (zvláště pak vzhledem k ceně), ale zmoženi cestou jsme si na jeden večer pronajmuli chatku pro 6 lidí a hned se vydali zahnat žízeň a relaxovat do místního bazénu (který se bohužel zavíral už v 19 hodin). V hospodě jsme se najedli a před půlnocí jsme byli všichni v posteli.

2. den

Ranní probuzení bylo v 07:30 hodin a poté co jsme vše zabalili, jsme vyrazili na snídani a v 09:30 jsme startovali. Plán na tento den byl takový, že naše cesta povede s drobnou zajížďkou do SK (ke Stádníkům příbuzenstvu) a nocovat budeme někde v okolí Hodonína. Cesta opět v pohodě, občas se uskutečnila zastávka jako např. ve VIZOVICÍCH v areálu Rudolfa Jelínka. Na slovensku jsme si sice museli dávat větší pozor na dopravní předpisy, přeci jen už to je zahraničí a platit pokutu v € není zrovna zážitek, po kterém by jsme toužili, ale celý tento výlet nebyl o rychlosti a navíc z obce Ilava až do Liešťan jsme projížděli tak nádhernou krajinou, že prohnat se tudy jiným než-li kochacím tempem by byla věčná škoda.

Hned jak jsme dorazili k domku rodiny Iljašových, tak jsme byli královsky přivítáni. Seběhla se na nás podívat téměř celá dědina a ačkoliv jsme se nemohli zdržet dlouho, tak jsme byli pohoštěni. Samozřejmě jsme byli několikrát pokáráni, že jsme nepřijeli hned ten první den, že jsme si mohli dát večer slivovičku a ráno zase pokračovat ... což s ohledem na množství případného zbytkového alkoholu v krvi by muselo být nanejvýše pěšky a i to by asi bylo životu nebezpečné :)

Opět kolem 17té hodiny jsme byly v kempu Strážnice nedaleko Hodonína.Tento kemp byl V porovnání s tím předchozím minimálně o úroveň výše a to nejen velikostí, vybaveností ale také např. jednáním paní provozní, která nám poskytla (sice jen 4 lůžkový pokoj), ale i s možností zaparkovat motorky přímo pod oknem a to vše jen několik metrů od restaurace. Křupíno jako nejmladší účastník byl tedy rovnou postaven před hotovou věc, že tuto noc spí na zemi. Naštěstí mu Aluna půjčil svoji samonafukovací karimatku a polštářek, tak se to dalo zvládnout. Večer jsme opět trávili v bazénu (který bohužel nebyl přímo v areálu) a následně v restauraci.

3. den

Po ranní snídani jsem se opět vydali na cestu. Protože jsme se konečně dostali do oblasti, která je proslulá svými vinicemi, sklípky a vínem všeobecně, hlavním cílem tohoto dne bylo jen tak projíždět tímto krajem a poznávat jeho krásy. Hned v první vesnici s názvem BZENEC jsme zastavili na čerpací stanici, kde jsme se dali do řeči s partou místních pracantů, kteří nám doporučili návštěvu Bzeneckého Vinařství (o kterém jsme ani nevěděli že existuje). Na recepci nám bylo řečeno že prohlídky jsou až od 15:30 hod. Osobním šarmu celé naší party paní recepční ovšem nemohla odolat a po krátkém přemlouvání a naléhání nám byla slíbena prohlídka za 30 minut. Tato náhodná exkurze výroby vína a bzeneckých sklepů na jejich uskladnění byla super a nezapomenutelným zážitkem (a to i pro ty naše členy, kteří preferuje spíše pivko).

Když naše prohlídka skončila a my jsme vyšli ze sklepů na zemský povrch, tak jsem zjistil že nám volala Kačka z Motobandy, kterou jsme informovali o naší cestě na Moravu. Po telefonické domluvě jsme si dali sraz ve Velkých Pavlovicích. Po přivítání Kačky a vzájemném představení jsme se společně vydali na oběd. Náhodně jsme vybrali restauraci, která byla na nedalekém vršku. Cesta k ní vedla dlouhou alejí mezi vinicemi a na jejím konci jsme skončili na nádvoří vily, kde se natáčel český film BOBULE. V tomto objektu se kromě restaurace a vinařství U Kapličky nachází také Retro music Club, kde se konají nejrůznější kulturní akce a kterému nemůže konkurovat žádný klub u nás v severních čechách.

Po obědě a důkladné prohlídce a nafocení jsme pokračovali do soukromého kempu Oáza. Tento kemp je pěkný, čistý bazén a člověk má pocit, jako by kempoval na soukromém ranči. Po úvodním přivítání paní majítelkou nám Kačka nabídla, že kdyby věděla že jsme taková super parta tak nás pozve k sobě domů ... ve vší skromnosti, na to že jsme skvělá parta se nás mohla zeptat :D Po této nabídce nás nemusela dlouho přemlouvat. V Oáže jsme se omluvili, rozloučili a pokračovali směr Blansko. Ke Kačce jsme dorazili hladoví a žízniví. Kačka nám ukázal kde se můžeme vykoupat, postavit stan a po té jsme spolu jeli koupit něco dobrého na gril k večeři. Chvilku po našem příjezdu dorazil i Luky, který bohužel nedostal dovolenou, tak hned v pátek po práci vyrazil za námi. Večerní grilování proběhlo v super náladě jak je zvykem u naší Justride party a náš velký dík patří nejen Kačce, ale také všem ostatním, kteří nás přijali doslova s otevřenou náručí.

4. den

Po snídani jsme se rozloučili a pokračovali přímou cestou do dalšího naplánovaného bodu a tím byl autocamp Skalice, který se nachází na na břehu Slapské přehledy a kde nás čekaly naše drahé polovičky. Opět jsme postavili stany a vyrazili si užít poslední den před návratem domů. Jednou z velmi zábavných scének bylo nalodění se na zapůjčené kanoe. Malá vratká lodička, malý nástupní schůdek a velcí a drsní motorkáři, to prostě nejde dohromady. Nakonec jsem si na vodní hladině užili spoustu zábavy a to se nikdo ani jednou neudělal (jen pro upřesnění ... tím je myšleno, že se po celou dobu nikdo nepřevrhnul). Protože bylo v kempu docela plno, tak byl večer drobný problém s klidem po 22. hodině, kdy jsme bohužel měli značně hlučné sousedy a to asi až do 4 do rána (což některým z nás dělalo problémy s ohledem na bezpečnost motorek).

5. den

Hned u snídaně jsme měli opět měli kliku na kyselou a nepříjemnou obsluhu, která se pomalu probouzela. Po snídani jsme nezapomněli "lehce" zahřát motory (z čehož museli mít velkou radost naši sousedé, kteří měli zábavu do brzkých ranních hodin), zabalili jsme stany a valili na oběd do steak baru Hýskov kde dělají super steaky. Chvilku po našem příjezdu za námi dorazila další část naší party, kteří se tohoto několikadenního putování bohužel neúčastnili. Po obědě jsme se již všichni těšili domů, tak bez zbytečného zdržování jsme jeli rovnou.

Podle odezvy všech aktérů byla tato akce naprosto super a ačkoliv jsme najezdili přibližně 1.450 km a i přestože nás všechny bolely zadky jako ještě nikdy v životě, tak se nemůžeme dočkat dalšího podobného výletu.

Speciální poděkování

Ačkoliv každý měl na celém tomto výletu svůj podíl odvedené práce, tak speciální dík myslím patří Tomášovi, který celou naší partu neomylně vedl z bodu A do bodu B a díky kterému jsme prakticky vůbec nebloudili. Většina z nás mnohdy ani nevěděla, kde že se to vlastně nacházím, protože jsem prostě následovali prvního, vůbec se nevěnovali trase a jen se kochali nádhernou krajinou.