památník bitvy u Kolína - Křečhoř

Typ:	Památník, socha, zajímavá stavba

Adresa:	28002 Křečhoř okres Kolín Středočeský kraj Česko
GPS:	50.0287739N, 15.1218392E

Byl jsem zde

Oblíbené

Sdílejte s přáteli

Památník bitvy u Křečhoře byl vybudován v roce 1898 u příležitosti 50. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn. Autory památníku jsou architekt Václav Weinzettel a akademický sochař Mořic Černil, odborní učitelé sochařské školy v Hořicích. Věnovaný je jedné z významných bitev sedmileté prusko-rakouské války, tedy bitvě o Kolín. Kromě Rakouska a Pruska se do války zapojily Francie, Anglie, Rusko, Švédsko a Římsko-německá říše.

Konflikt mezi císařovnou Marií Terezií a pruským králem Bedřichem II. trval od roku 1756 do roku 1763. V bitvě nedaleko Kolína se 18. června 1757 utkalo rakouské vojsko, které vedl maršál Leopold hrabě Daun s pruskou armádou, které osobně velel král Bedřich II. Vojsko hraběte Dauna postupovalo od Kutné Hory. Prušáci, kteří se původně stáhli z Kolína ke Kouřimi, mu vyšli vstříc. Bitevní pole se rozprostíralo mezi obcemi Kelský dvůr (dnes Vítězov), Kutlíře, Chocenice, Bříství, Křečhoř a Břežany. Vojska se setkala u Křečhoře, kde na vyvýšině za obcí zaujalo rakouské vojsko obranné pozice.

Asi okolo osmé hodiny raní, po zjištění situace, vydal Bedřich II. Pruský povel k útoku. Po třinácté hodině již zaujala pruská armáda výchozí postavení v prostoru Křečhoře a asi o hodinu později zahájila útok pěchota. Prusové za půl hodiny dobili obec Křečhoř, avšak po hodině hrabě Daun s podporou dělostřelectva postup Prušáků zastavil. Ti však nasadili jízdu a opět pěchotu a rozbili rakouskou divizi. Situaci zachránil rakouský dragounský pluk. V této chvíli vydal Bedřich II. rozkaz k frontálnímu útočnému postupu co celé linii.

Válečné štěstí se střídavě pohybovalo mezi oběma protivní - bitva stále nebyla rozhodnuta. Po sedmé hodině večerní poslední pruské zálohy - zbytek jednotky pěší divize a zbytek jednotek s podporou jízdy, znova zaútočily. Bitva vrcholila. V tento rozhodný okamžik poslal maršál Daun do protiútoku tři jízdní pluky. Rakouská pěchota společně s jízdou rozbila pruský postup a přinutila protivníka k ústupu. Král Bedřich ujel z bojiště k Nymburku, aniž předal velení svým generálům, a tak v nastalém zmatku velitelé pruské armády ustupovali se svými lidmi podle vlastního uvážení. Dobře vycvičeným jednotkám se podařilo z boje odejít, ale mnoho dalších vojáků padlo do zajetí a to i přesto, že maršál Daun, vědom si svých ztrát, neriskoval noční pronásledování nepřítele.

Ztráty na životech na obou stranách byly veliké. V bitvě padlo na pruské straně asi 4765 mužů, rakouských vojáků 1236. K tomu je potřeba přičíst velké množství zraněných, z nichž mnozí zemřeli, byli nezvěstní či zajati. Celkové ztráty Daunovy armády dosáhly asi 359 důstojníků a 8629 mužů. Pruská armáda ztratila přibližně 396 důstojníků a 13398 mužů. Hrůznost bitvy dokládají nejen tato čísla, ale i četné hromadné hroby u okolních vesnic, kde byli padlí pohřbíváni. Avšak ani tato bitva nebyla v konfliktu dvou velmocí rozhodující, bojovalo se dál. Válka skončila roku 1763 smírem.

Již 22. června 1757 založila císařovna Marie-Terezie na počest bitvy u Kolína nový vojenský řád jménem Kolín. Jeho prvním nositelem se stal vítěz bitvy - polní maršál hrabě Leopold Josef Daun.