Minaret - Eger
Minaret v Egeru je nejzachovalejší minaret v Maďarsku. Věž je 40 metrů vysoká, výška terasy je 26 metrů nad úrovní ulice a vede k ní 98 hodně strmých schodů. Z terasy nahoře je nádherný výhled, který ovšem není vhodný pro osoby mající strach z výšek nebo klaustrofobii.
Minulost minaretu postaveného okolo roku 1596 nabízí hodně zajímavostí. K věži původně patřilo i džámi, to bylo však v roce 1841 zbouráno, a tak vznikl stav, který vidíte dnes. Jednou i samotný minaret byl na pokraji zániku. Po skončení turecké okupace chtěli do té doby utlačovaní občané Egeru zničit budovu a tím vlastně symbolicky uzavřít minulost. Jen tak rozbít věž se jim nezdálo dostatečně velkolepé, takže měli mnohem zajímavější nápad, že ji zkusí převrhnout. Podle legendy přivedli 400 volů, zapřáhli je před věží, tahali a tahali, ale marně: minaret po celou dobu stál a ani se neotřásl. Díky tomuto neúspěchu můžeme tuto krásnou památku vidět až dodnes, i když je už trochu upravená: pokud ji pečlivě pozorujeme, můžeme zjistit, že i když půlměsíc na vrcholu věže je stále viditelný, nyní z ní roste i kříž.
Praktické informace
Maďarsko
Dostupnost může být dočasně pozměněna okolnostmi, které bohužel nedokážeme zjistit.
O případných nesrovnalostech nás prosím informujte.
Štítky:
Tento tip na výlet zatím navštívil
Další tipy na výlet v okolí
40,80 km
Pamětní park bitvy u Muhi
U příležitosti 750. výročí bitvy v Muhi byl v roce 1991 slavnostně otevřen památník bitvy v Muhi, která se odehrála v roce 1241. Maďarské královské vojsko tehdy vyrazilo proti vojsku mongoslkého chána. Mongolská armáda ovšem překvapila v noci ...
57,83 km
Fiľakovský hrad - hradné múzeum
Panoráme Fiľakova dominuje zachovalá zrúcanina starobylého hradu vežiaca sa na tufovom zvyšku sopky nad mestom. Tento hrad pamätá mnoho. Ako jeden z mála odolal v 13. storočí nájazdu divokých Tatárov, tristo rokov nato si ho však podmanili iní ...
68,30 km
Sluneční hodiny - Drienčany
Malebná jihoslovenská vesnička Drienčany nacházející se v okrese Rimavská Sobota byla v druhé polovině 19. století působištěm největšího sběratele slovenských lidových pohádek, Pavla Dobšinského. Tato skutečnost nezůstane dlouho skrytá snad ...